Boží prázdniny

Asi je tajm tu rajt první blogový příspěvek (kane mi slza). Vede mě k tomu několik věcí - fakt, že obyčejnej sloh jsem nepsala celou věčnost a taky potřebuju ukončit letošní prázniny. Tohle tedy bude rekapitulující tečkou. Abych nenudila sebe ani vás, shrnu to do pár nasebenenavazujících bodů.

1)"Kéž poznají nás po ovoci"

Úryvek, který se neváže jenom ke Žďáru. Tedy aspoň pro mě ne. Tento rok jsem mohla navštívit i Medžugorji a v jedné z přednášek bylo řečeno: "Nechlubte se tím, že jste byli v Medžugorji, ale chovejte se tak, aby to bylo poznat, aby ostatní viděli, že jste jiní." - tedy - ať poznají vás po ovoci. Když mi to bylo řečeno za tak krátký čas dvakrát, tak bych s tím asi měla něco dělat. .)

2)Gospa, majka moja

Po návštěvě Medžu mám trochu pocit, že mám radši Marii než Pána. Asi to není ten "správný" výsledek, ale aspoň něco, že. :) Medžugorje je synonymem pro klid a mír - a vůbec to není klišé. Je tam poznat, že to místo je blíž k nebi, je to tam milejší než kdekoli jinde. Zažila jsem tam spoustu hezkých věcí - charismatické večerní mše, kde byly přítomny desetitisíce mladých i starších, zjevení Panny Marie u Modrého kříže, východ slunce při putování na Križevac a skvělá vystoupení krásného harfenisty :). Jednoduše - až Vás tam Maria někdy pozve, tak neváhejte! .)

3) CéEsEmko!

Celé setkání bylo krásné, leč nejvíce mě utkvěly v paměti dva zážitky. Prvním je přímluvná modlitba. Od "naslouchajícího ucha" se to asi liší tím, že tam jdete jen tak, ani vás nemusí nic trápit. Ani nevím, co mě tam dovedlo, páč zprvu jsem si říkala, že je to FAKT DIVNÝ modlit se za sebe s někým cizím (a hlavně, když jsou na vás dva!). No ale došla jsem tam a je to děsně fajn věc. Odcházela jsem odtud taková bezstarostná s pocitem, že mou budoucnost má v rukou Pán. No a druhá věc - tak se mi tam líbilo, že jsem ve Žďáru zůstala až do pondělí, takže jsem byla na závěrečné mši pro přípravnej tým. Byli jsme u Prokopa a po mši jsme vylezli na věž a asi v půl jedenácté večer jsme na celej Žďár pěli "ty naše". :) Občas to bylo notně falešné, ale zážitek fakt krásnej! Jo a ještě jedna poznámka k CSM - mým budoucím manželem bude jistojistě Karel (hned jak se najde), takže si, karlachtivé dámy, nechte zajít chuť!!!

4)Nejlepší chlap na světě!

Vlastně znám takový dva, ale nechtěla jsem podnítit závist hned na úvod. Bezmezně mě milujou a na rukou by mě nosili, kdyby mě unesli. Mým bráchům jsou 3 a 5 a často mě hlídali, takže v rekapitulující tečce nemůžou chybět. :)

5) Cíl, který se nezdařil

Chtěla jsem se tyhle prázdniny naučit kytarovat, ale jelikož jsem kytaru sehnala před dvěma dny, tak se to nezdařilo tak, jak jsem si představovala. Ale je to celkem zábavný a už zahraju Ho ho Watanay, ha. :)

6)Za co jsem vděčná

- za všechny nové lidi, které jsem tyto prázdniny potkala

- za starý páky, co se mnou trávily hodně času

- za to, že jsem byla málo smutná a hodně veselá!

- jo a taky za to, že jsem za celý prázdniny nedostala úžeh, páč moje hlava neví, co je to čepice a semtam byl fakt hicák

Takže, díky Ti!

7) Co mě štve

Nic, protože všechno co se stalo i nestalo je vůle Boží. Jo, je to trochu zobecňující tvrzení, protože existuje svoboda člověka, ale v zásadních věcech to tak je. Tak často se modlíme "buď vůle Tvá jako v nebi tak i na zemi", že to ani jinak není možný. :)

Huh, tak to máme za sebou a ani to nebolelo :) Po dlouhé době to byly prázdniny, po kterých mám pocit, že jsem Těm nahoře trochu blíž a doufám, že mě ten entusiasmus ze Žďáru, z Medžu a z jiných míst, kde jsem se s Ním setkala, jen tak neopustí. Byly to opravdu Boží prázdniny - plné Boha - a docela by mě potěšilo, kdybych měla podobně Boží život, takže vstávám od počítače a jdu na tom pracovat. ;)